Rozhovor na Srdci blogu Můj obchůdek na Fleru

Únor 2015

5 let na blogu

28. února 2015 v 17:00 | Helena |  Něco o mě a tak různě..
Včera můj blog oslavil páté narozeniny a já na to málem zapomněla. :-)
Loni jsem si sice slibovala, že se chci naučit plést z papíru, ale opět zůstalo jen u slibů. Co jsem ale dodržela, tak to je předsevzetí, že se naučím háčkovat zvířátka.


A letos jich bude mnohem víc. :-)
Také jsem, zatím jen okrajově, zkusila tvoření z FIMO hmoty.


Jinak se stále držím háčku a nemíním ho pustit. :-)

Do dalších let si radši žádná předsevzetí dávat nebudu. Sama jsem zvědavá, jak se můj blog bude dále vyvíjet. Děkuji Vám všem, kteří ať už pravidelně nebo třeba jen náhodou zabloudíte na můj blog a necháte tu milý vzkaz.
Jsem ráda, že Vás tu mám. :-)

Slané tyčinky, kinder řezy a Amarylky

20. února 2015 v 16:14 | Helena |  Návody, recepty a dobré nápady
Velmi často u některé z vás na blogu obdivuji nějakou dobrůtku. Recepty si poctivě ukládám, ale ne moc často zkouším. Tentokrát jsem to udělala jinak. V neděli jsem u Blanky našla recept na Kinder řezy a zrovna se mně přes rameno koukal můj Martin a při pohledu na lákavé řezy se mlsně olizoval. Tak jsem se dala v pondělí do pečení.
Jahody jsem neměla, ozdobila jsem kiwi a musím všem doporučit. Jsou úžasné.


Dovoluji si přidat recept od Blanky. :-)

Ušleháme pět žloutků se 100 g moučkového cukru, přimícháme 50 g kakaa. Z bílků vyšleháme sníh, který vmícháme do žloutkové směsi. Nalijeme na plech vyložený papírem na pečení. Pečeme v troubě vyhřáté na 190 stupňů 10 minut.
Náplň - vyšleháme šlehačku, smícháme ji s tvarohem a podle chuti osladíme. Já dala necelé dvě lžíce cukru.
Vychladlé řezy překrojíme na půlku, natřeme náplní, přiklopíme druhou půlkou a necháme v ledničce ztuhnout.


Dečka č.28

15. února 2015 v 11:43 | Helena |  Háčkování
Jak píše časopis Diana háčkování - filetové vzory č. 57, z tého dečky čiší svěží jaro. Je to pro mě první dečka, která není klasicky kulatá, ale je čtvercového tvaru. Má 27cm.


Opět je v nabídce na Fleru.


Papučky pro štěstí

11. února 2015 v 17:00 | Helena |  Háčkování
Háčkované pidi papučky v růžové a bílé barvě jsem dělala pro kolegy z práce mého Martina. Použila jsem opět 100% bavlněnou přízi Camillu. Podle barvy je jasné, co se Martinovým kolegům narodí nebo už narodilo. :-)
Tak ať přinesou štěstí. :-)



Graz o týden později :-)

8. února 2015 v 15:22 | Helena |  Něco o mě a tak různě..
Vždycky v týdnu začne Martin přemýšlet, kam vyrazíme o víkendu. Na sobotu hlásili krásné počasí nejen u nás, ale i v Rakousku. Přední sklo nám ještě zdobí platná rakouská dálniční známka, tak nebylo daleko k rozhodnutí, že i tuhle sobotu zamíříme do Grazu. Tentokrát jsme s sebou vzali moje rodiče, kteří se sem navíc podívali úplně poprvé, a výlet to byl opravdu vydařený. Z domu jsme vyrazili v šest ráno a zpět jsme dorazili v osm večer.
První zastávka byla u rodného domu Arnolda Schwarzeneggra.


Pak následoval výjezd na Fürstenstand, který je o 400 m výš než Graz, Kunsthaus, nebo tradiční kapučíno v kavárně Tribeka, kde jsme se potkali i s Martinovým /vlastně už i mým/ kamarádem Claudiem...
Protože má taťka bolavá kolena, k Uhrturmu jsme vyjeli výtahem. Obešli jsme v podstatě vše, co už jsem zmiňovala v minulém článku o Grazu, ale taky pár (i pro mě) nových věcí.



Ještě jsme se stavili v hotelové restauraci u baziliky, kde jsme před týdnem spali. Pochutnali jsme si na taženém štrůdlu s domácí šlehačkou a pak už zbyl čas jenom na krátké zastavení u Schwarzlsee, kam se někdy pojedem vykoupat, a na cestu domů.
Celý den nás provázela modrá obloha a sluníčko. Za to dnes se venku chvílemi "čerti žení" a dokonce nám napadl i sníh.
Krásný zbytek neděle vám všem. :-)

Pracovní i nepracovní výlet do Rakouska

3. února 2015 v 21:09 | Helena |  Něco o mě a tak různě..
V posledním článku jsem se zmínila, že mě čeká pracovní cesta do rakouských Alp. Je tam krásně a pak jsem si ještě udělala s Martinem výlet do Grazu.
Ve středu dopoledne jsme s kolegy z práce vyrazili směr Vídeň, Liezen až do St. Martin/Grimming.


Nebyla to cesta jen za zábavou, ale hlavně za pracovními povinnostmi, kdy jsme měli program zaplněn hlavně prezentacemi apod. I tak se ale našel čas na odpočinek a relax.


Já jsem se ale nejvíc těšila na sobotní dopoledne, kdy si mě vyzvedl můj Martin a zamířili jsme do Grazu. Martin tam studoval, má tam spoustu známých a tohle druhé největší rakouské město je pro něj doslova srdcová záležitost. :-)
Já tam s ním byla potřetí, ale poprvé přes noc. Ubytovali jsme se v krásném hotelu vedle baziliky.